Optický synchronizátor s detekcí předzáblesku

K vývoji tohoto synchronizátoru mně „dokopal“ kolega z práce, který chtěl ve studiu používat svůj Canon 300D. U něj bohužel nejde použít běžné synchronizátory, protože stejně jako ostatní digitály nepoužívá pro měření expozice při záblesku klasické TTL, ale před hlavním zábleskem spustí jeden nebo více měřících předzáblesků. Tyto předzáblesky potom odpálí studiový blesk a ten se do skutečného záblesku pochopitelně nestihne nabít. Předzáblesk bohužel nejde vypnout (výrobci digitálních zrcadlovek tvrdí, že klasické TTL nejde použít kvůli velké odrazivosti čipu, osobně si ovšem myslím, že jde o blábol marketingového oddělení a způsob, jak tahat z digitálistů další peníze za nový blesk... :-), takže je nutné použít synchronizátor, který bude reagovat až na druhý záblesk (resp. na poslední záblesk - měřících předblesků může být víc).

Takový synchronizátor je samozřejmě možné postavit i z běžných součástek, a také takové existují, nicméně konstrukce si přímo říká o použití mikrokontroléru, s kterým se jinak relativně složité zapojení radikálně zjednodušší. Úplně ideální je např. PIC 12F675, protože má malé 8 pinové pouzdro, obsahuje A/D převodník, EEPROM pro uložení nastavení a navíc má velmi malou spotřebu proudu a pracuje už od 2V. Pro napájení je tedy možné použít 3V lithiový článek, který navíc obvod napájí trvale. Pokud zařízení není v provozu, přejde procesor do stavu spánku, ve kterém odebírá pouze pár µA, po stisku tlačítka se opět probudí a začne pracovat. Pro detekci záblesku slouží fotodioda BPW34, napětí na ní je periodicky měřeno pomocí A/D převodníku a čeká se na jeho strmý vzrůst, který vzniká na začátku záblesku. Jakmile dojde k jeho detekci, začne se počítat počet dalších záblesků, a pokud jejich počet dosáhne nastavené hodnoty, sepne procesor tyristor, který odpálí připojený blesk. Na následujícím obrázku je schéma zapojení, které je tak jednoduché, že víceméně nemá smysl jej dále popisovat. SV1 je vypínač celého zařízení, který je ovšem vcelku zbytečný, procesor totiž během spánku odebírá pouze několik µA, takže baterie v zařízení vydrží několik roků. Příslušné pájecí body proto doporučuji spojit drátěnou propojkou, šetřílci a zavilí ekologové samozřejmě mohou vypínač použít.

Schéma zapojení Plošný spoj + osazení


 

Seznam součástek:

IC1 - PIC 12F675
D1 - libovolná 3mm LED, pokud možno nízkopříkonová
D2 - fotodioda BPW34
TR1 - tyristor MCR100-8
R1 - rezistor 100k
R2 - rezistor 680R
R3 - rezistor 1k
BATT - lithiová baterie CR2032 + pouzdro BH2032
TL - tlačítko B1720

Celý synchronizátor je vhodné umístit do průhledné krabičky, pokud krabička nebude průhledná, je nutné udělat okénko alespoň nad fotodiodou.

Ovládání synchronizátoru

Celé zařízení se ovládá pomocí jediného tlačítka, vzhledem k jeho jednoduchosti je to ovšem dostačující. Kratkým stisknutím se synchronizátor zapne, dalším stiskem se vypne. Po zapnutí se rozsvítí signalizační LED a následně krátkými bliknutími zobrazí naprogramovaný počet záblesků. Dále už synchronizátor čeká na záblesky a pokud jejich počet odpovídá naprogramované hodnotě, odpálí připojený blesk. Pokud není dosažen nastavený počet a během cca půl sekundy není detekován další záblesk, přejde synchronizátor do výchozího stavu a čeká na další záblesky. Jestliže během cca 20 minut není detekován žádný zablesk ani není stisknuto tlačítko, zařízení se samo vypne (resp. usne).

Pro vstup do programovacího režimu je potřeba podržet tlačítko tak dlouho, až se rozvítí signalizační LED (cca 1 sekundu). Po puštění tlačítka LED zhasne a můžeme synchronizátor naprogramovat - tedy blýsknout na něj řídícím bleskem. Synchronizátor spočítá počet jednotlivých záblesků (tj. předblesků + hlavního záblesku), zjištěnou hodnotu zobrazí odpovídajícím počtem bliknutí LED a nakonec delším rozsvícením LED potvrdí její zapsání do EEPROM. Zároveň se automaticky ukončí programovací režim a synchronizátor přejde do výchozího stavu. Stisknutím tlačítka lze programovací režim ručně ukončit, pokud během jedné minuty nedojde k záblesku, programovací režim se ukončí automaticky.

Poslední „fičurou“, je možnost nastavení citlivosti na záblesk, a to ve čtyřech stupních. Pro nastavení citlivosti je třeba třikrát rychle po sobě stisknout tlačítko (jakýsi „tripleclick“ :-), vstup do tohoto nastavení je signalizován rychlým zablikáním LED a následně se počtem bliknutí zobrazí nastavená hodnota citlivosti. Každým dalším stiskem tlačítka se vždy hodnota citlivosti zvětší o jednu a opět se zobrazí odpovídajícím počtem bliknutím LED, po dosažení nejvyšší hodnoty se cyklicky přejde na nejnižší hodnotu. Hodnota 1 odpovídá nejnižší citlivosti, 4 nejvyšší. Implicitně je nastavená hodnota 2. Nastavování citlivosti se ukončí delším stiskem tlačítka (držet tlačítko, dokud se nerozsvítí LED). Při nejvyšší citlivosti už může synchronizátor náhodně reagovat na různé světelné impulsy, proto má smysl ji použít pouze v případě nutnosti, například pokud by čidlo bylo nějak „schované“ a nebyla možnost jej umístit lépe.

Podklady pro výrobu:

Schéma ve větším rozlišení

Plošný spoj (300 dpi)

Plošný spoj v Eagle 4.01 Freeware

Program (HEX)


© 2005 Dušan Doležal